Budimpešta
A chčije a chčije... Už toho tu máme plné zuby. No ale má to i své výhody. Tak si tak o přestávce sedíme na kávě s naší "Kingdom" partou a přemýšlíme co dělat celý víkend v upršené Lublani. No co by. Vypadnout někam za hezčím počasím. Tak jsme prozkoumali předpovědi okolních států.. V Budapešti má být krásně. Jedem do Budapešti! A tak jsme jeli.
Původní dvě auta (9 lidí) se rozrostla v auta 3 s celkovým počtem 16 lidí.. Well, why not??! Plánování proběhlo celkem hladce a tak jsme v pátek po škole mohli vyrazit. Všichni nejvíc natěšení.
Cesta trvala něco přes 4 hodiny a kolem 7. večer jsme zbohatli o pár nul na vyměněných penězích. Ubytovali jsme se v party hostelu (protože spát přeci nepotřebujeme a byla to nejlevnější možná varianta) Když jsme přišli do pokoje, první zděšení na sebe nenechalo dlouho čekat. Nemluvě o tom, že celý hostel byla jedna velká úniková hra a abyste se dostali do pokoje, museli jste projít asi třemi kluby. Navíc jsme zjistili, že náš pokoj neskutečně smrdí, nemáme povlečení a světlo nesvítí. No co. Pokoj jsme si vyměnili za jiný, méně odporný a cestou do města jsme se modlili, že alespoň ta prostěradla později dostaneme. Nepohodlné matrace duněli do pozdních ranních hodin hlasitou hudbou z klubů, ale za ty peníze, no neber to!
Tak jsme si užili dvoudenní party v Budapešti! Po celý víkend nás provázela věta: Panebože to je levný! I když 28 000 za večeři (pro celý stůl) zas tak levně nezní. Pořádně jsme prozkoumali noční život v mém oblíbeném městě. V sobotu se vyplnila naše nejtajnější přání a sluníčko nás provázelo celý den. Mohli jsme si zahrát na turisty, prohlédnout si i některé pamětihodnosti a především si užívat nádherného počasí!
Déšť se nám také úplně nevyhnul, ale to nám výlet rozhodně nezkazilo. Druhý večer někteří pokračovali v dělání ostudy v cizím městě a zbytek z nás skončil v našem útulném pokojíčku v hostelu. Za dunění celé budovy a zvuků party hudby jsme si vytvořili naprosto protikladnou atmosféru plnou klidu a lásky. A ať se vám to může dát sebevíc směšné, já jsem nesmírně ráda za to, co jsme si tu společně vytvořili. Erasmáckou rodinu. Protože každý někdy potřebuje pohladit nebo obejmout a já mám takové štěstí, že jsem našla lidi, se kterými se cítím sama sebou. Kteří mi dávají pocit domova, lásky. Pocit, že někam patřím.
Tak kam vyrazíme příště???
Mějte krásný den a cestujte,
Vaše Alenka
Původní dvě auta (9 lidí) se rozrostla v auta 3 s celkovým počtem 16 lidí.. Well, why not??! Plánování proběhlo celkem hladce a tak jsme v pátek po škole mohli vyrazit. Všichni nejvíc natěšení.
Cesta trvala něco přes 4 hodiny a kolem 7. večer jsme zbohatli o pár nul na vyměněných penězích. Ubytovali jsme se v party hostelu (protože spát přeci nepotřebujeme a byla to nejlevnější možná varianta) Když jsme přišli do pokoje, první zděšení na sebe nenechalo dlouho čekat. Nemluvě o tom, že celý hostel byla jedna velká úniková hra a abyste se dostali do pokoje, museli jste projít asi třemi kluby. Navíc jsme zjistili, že náš pokoj neskutečně smrdí, nemáme povlečení a světlo nesvítí. No co. Pokoj jsme si vyměnili za jiný, méně odporný a cestou do města jsme se modlili, že alespoň ta prostěradla později dostaneme. Nepohodlné matrace duněli do pozdních ranních hodin hlasitou hudbou z klubů, ale za ty peníze, no neber to!
Tak jsme si užili dvoudenní party v Budapešti! Po celý víkend nás provázela věta: Panebože to je levný! I když 28 000 za večeři (pro celý stůl) zas tak levně nezní. Pořádně jsme prozkoumali noční život v mém oblíbeném městě. V sobotu se vyplnila naše nejtajnější přání a sluníčko nás provázelo celý den. Mohli jsme si zahrát na turisty, prohlédnout si i některé pamětihodnosti a především si užívat nádherného počasí!
Tak kam vyrazíme příště???
Mějte krásný den a cestujte,
Vaše Alenka
Měla by jsi napsat knížku Alenko, čte se to jedním dechem a obrovsky mě to baví a těší. Krásné fotečky a ta na schodišti je top ;) :)
OdpovědětVymazat