Konec prázdnin?

První školní týden je úspěšně za mnou! A ano, začínali jsme vážně pozdě. Ale kdo by si stěžoval. Konečně jsme se totiž dočkali podzimu jako vystřiženého z reklam na kloubní výživu a romantických filmů. (čti: barevné stromy, spadané listí a všudypřítomné slunce, jo a 20 stupňů venku! 20!)
Už při příjezdu do Lublaně jsem si vybrala koleje dál od školy, za to blíž k centru. Ani teď toho nelituju, to si nemyslete! Ani když se 20 minut trmácím na rozhrkaném kole do školy. Vážně ne! Dobrou zprávou je, že zhruba uprostřed cesty se nachází má dosud nejoblíbenější Lublaňská restaurace - Loving hut! A jelikož mám převážně odpolední výuku, posilnění po cestě nechybí. Takže žádná nakvašené nadávky nečekejte. Jsem nanejvýš spokojená! (No počkejte až budu brečet, že mi z kola mrznou ruce, ale MHD já nejezdím!!)

Cítím jako důležité poznamenat, jak moc jsem vděčná, že jsem přijela už o měsíc dříve na jazykový kurz Slovinštiny. Člověk by ani neřekl, jak moc věcí to může ovlivnit. Třeba například to, že nejsem členem žádné české komunity, ale mám svoji milionovou partu poskládanou ze všech národností. Seznámit se v průběhu kurzu s ostatními bylo mnohem snadnější než teď (kdo by to byl řekl, že najít si přátelé mezi 100 lidmi je jednodušší než mezi 900.) A zkrátka už jsem si tu stihla zvyknout. (A dostala své první Áčko, teda 10 podle místního známkování. #šprt) A když kličkuju mezi auty a chodci na SVÉM rozpadajícím se kole, přijdu si jako místní! Takže jestli někdy pojedete na Erasmus a budete mít možnost přijet dříve, JEĎTE! Tolik k mé vsuvce vděčností.

Tak a teď k té škole.. První hodina kterou jsem navštívila nesla název Nature and young children. Čekala jsem hodně, ale profesor mé představy absolutně překonal. Ve zkratce se budeme učit o zvířatech a jak je přiblížit dětem. Co to znamená v praxi?? Celou hodinu nám nosil ukazovat různá zvířata (od činčily, přes hady, švába až po ropuchu) a my jsme si je hladili. Jo a příští týden jdeme do ZOO!! Toť k mé jediné pondělní hodině.

V úterý bych měla mít předměty dva (Ten první nám ještě nezačal a už nám stihl dvakrát odpadnout, takže začínáme až za dva týdny.) Druhým je klasická angličtina se spoustou handoutů, drahou učebnicí a nudnou učitelkou. (Kdo z božeňáků zažil Absolona ví, o čem mluvím.) Tři hodiny utrpení. Avšak máme i několik slovinských spolužáků, což se určitě bude hodit! A vykašlat se na to nemůžu. Přeci nemůžu svého finského kamaráda nechat napospas té nudě samotného! Na to jsem dostatečně loajální. Pracovali jsme převážně ve skupinách, kdy jsme měli diskutovat články. Články jsme sice přečetli, ale přece jen jsme si našli zajímavější témata k diskuzi. (Jako třeba pivo a drogy v Praze, protože tak nás všichni znají. #proudczech) A v angličtině to bylo, tak co!

Středeční odpolední blok mě nadchnul asi ze všeho nejvíc. Předmět "Nutrition and nutrition education" naplnil má očekávání. Učit se o jídle to je moje! A po příchodu milého profesora (v boží košili!), který je vtipný a velmi zajímavě přednáší, jsem se utvrdila v tom, že tenhle předmět budu milovat. A mimo jiné se naučím i spoustu užitečných věcí. (A navíc se nás sešlo 5 vegetariánů v asi 15 členné skupině, yaaay!) Náš profesor je navíc velmi otevřen diskuzím o vegetariánství a dalších odlišných stravovacích stylech, proto čekám, že nás to oboustranně obohatí. (Jo a málem jsem zapomněla zmínit praktickou část výuky kdy budeme vařit a jíst!)

A čtvrtek můj školní týden uzavře. Předmět "Traumatic events and crisis situations" slibuje velmi zajímavá témata a učení se užitečných dovedností ve vztahu k dětem v těžkých situacích. Také ve velmi interaktivním, otevřeném duchu. Jako správný šprt jsem si chtěla přibrat ještě jeden předmět o pomoci dětem v těžkých situacích, který mě zaujal. Na první hodinu jsem se dostavila, avšak byla jsem decentně požádána o opuštění kurzu z důvodu překročení počtu studentů, které si paní profesorka přála mít. (Ale smutno mi z toho moc není po tom, co výuku ze 4 hodin rozšířila na 5 a na první hodině zadala asi 4 úkoly..) No a znamená to pro mě, že čtvrtečním úderem poledne mi začíná víkend. Komu by se to nelíbilo.

Doufám, že mě nebudete nesnášet ještě víc než po příspěvcích o Slovinských pohádkových horách. (Jo a do hor se o víkendu samozřejmě zase chystám, protože hlásí naprosto boží počasí!)


Přeji vám všem úspěšné začátky v novém semestru,
Adijoo!
Vaše Alenka