Putování po Bosně

Dneska se dočkáte pokračování našich zážitků z  Bosny. Kdo jste tedy nečetl první část, vrhněte se na ni!
V pátek jsme se probudily už v Bosně. Banja Luka je krásné město. Úplně ukázkový východ, řekla bych! Kostely, které vypadají jako by se teleportovaly z Ruska, ale i mešity po celém městě. Veškeré nápisy v azbuce. Dopoledne jsme se prošly městem a rozhodly se, že do Jajce se vydáme autobusem. Abychom tam mohly nějakou dobu pobýt a abychom se tam určitě dostaly. (protože to je přece jeden z hlavních cílů naší cesty)

Rusko jak vyšitý!

Všude hodně mešit.

No nevypadá tohle hustě??

A tyhle dvě jsou speciálně pro tatínka, aby se na mě tolik nezlobil za to stopování!

 V propršeném počasí jsme nasedly na bus a nechaly se dovézt až do Jajce. Řeknu vám, tohle byl největší fail celé naší cesty. Z kouzelných vodopádů z fotek z Googlu se vyklubalo toto:

Nikterak zajímavé vodopády. Aneb 2 eura za 5 minut. A ty odpadky vidíte správně. V Bosně je tohle běžné. Stejně jako kouření úplně všude. V hospodách, autech i v obýváku. Všude. No každopádně jsme si prošly městečko (hodně krátce), sedly si do kavárny na wifi a našly si nocleh v Sarajevu. 

Teď už se tam jenom dostat. 150 kiláků? V pohodě!

Stouply jsme si k silnici, průběžně se navečeřely a nic. Načež jsme v dálce zahlédly kamion. "Tyjo mohly bychom zase stopnout kamion" Zastavil. Čarodějky na cestách. Kačka zaříkávačka. A tak. Bohužel nejel až do Sarajeva. Ale alespoň nás svezl na půl cesty. (A možná dobře, protože za tu hodinu jsem vdechla víc cigaretového kouře, než za jeden večer ve Čtyřce #interníjoke) Vyhodil nás u nějakého supermarketu. (Wifi a záchod #klasika) Museli jsme se však o kus posunout, abychom se dostaly na lepší místo. Tma, baterky, jdeme pěšky. Na benzínce se ptám pána v autě, jestli by nebyl tak hodný a nesvezl nás alespoň k našemu vyhlídnutému stopovacímu místu. Po prvotním nedorozumění byl nejvíc ochotný, milý a vtipný. (i když o té vtipnosti asi moc nevěděl) Totiž když někdo používá "highjacking" (to znamená někoho unést, kdyby někdo nevěděl) místo "hitchhiking" (stopování) - tak máte dvě možnosti, zasmát se, nebo utéct. Po neustálém opakování, jak jsme "brave" a že nám ukáže dokumenty, abychom mu jako věřily, nás vzal na nejlepší stopovací spot, kde nás za pár minut nabral starší otec od rodiny, mířící přímo do Sarajeva! Už jsem se tu zmínila o našem věčném přepínání jazyků. Noo takže tentokrát jsem využila roky učení němčiny. Pán byl velmi hovorný, takže jsem si s ním povídala celou cestu německo-anglicko-slovinsky. Má němčina je totální tragédie, jen abyste věděli, ale zvládla jsem to! To by na mě paní Pokorná byla pyšná! (Nebo by se možná zahrabala, kdyby mě slyšela. Jo to asi spíš.)

Nejšťastnější tváře po příjezdu do Sarajeva!

Do Sarajeva jsme dorazily kolem 8. večer a už jsme jenom popíjely pivo a chillovaly s naším dalším hostitelem. Hodně jsme se nasmály, třeba když poprvé v životě zkoušel spacák. A užívaly si jeho balkónového výhledu na celé noční Sarajevo. Boží!

Další den jsme se rozhodly strávit celý v Sarajevu. Přes Couchsurfing hangout jsme se sešly s dalším novým kamarádem. (Milujeme Couchsurfing!) a dostaly se do té nejkouzelnější čajovny na světě s vůbec nejmilejší paní majitelkou! Po nastartování dne džezva kávou a dalším usvědčení, že lidi jsou boží jsme se vydaly do uliček Sarajeva nakupovat suvenýry. (#turisti) 

Francesco z Itálie v Sarajevu!

Nejútulnější čajovna s tou nejmilejší paní majitelkou! Kačka si tam i zahrála na ukulele.

A i kočku jsem si tam našla! (Ale stejně mi ty moje nejvíc chybí..)

Pidgeon square je to nejdivnější místo celého Sarajeva! Tolik holubů na jednom místě jsem neviděla ani v Budapešti (a to je co říct!) 

Pořád nás nechytli.

A následně jsme se vydaly i s naším třetím a pro tento výlet posledním hostitelem na vyhlídku města. Ta teda opravdu stála za to. Ta hranice mezi horami, přírodou a městem v kopcích se zdála být až magickou. Nebýt odpadků všude kolem, rozbořená pevnost na kopci by neměla chybu. Užily jsme si pohled na zapadající Slunce a nechaly si uvařit naprosto skvělou večeři z lilků. A hurá do víru nočního Sarajeva! 

Doufám, že vás čtení alespoň trochu bavilo a na naší dobrodružnou cestu domů se můžete těšit zase příště. Ale už to bude jen pár řádků. Slibuju

Mějte krásný den,

Vaše brave Alenka

#staycrazy