22

Dvojka nikdy nebyla mým šťastným číslem, ale to nijak nezmění fakt, že jsem se narodila 22. března. Ani skutečnost, že se můj věk v tento den letos změnil na 22. (To už jsem vážně 4 roky plnoletá? Nene!) Nikdy jsem nebyla na velké oslavy a to se nezměnilo ani po 22 let života. Nicméně nechat narozeniny neoslavené by byl hřích! Proto jsem byla ráda, že jsem své narozeniny mohla letos strávit poněkud netradičně v Krakowě s lidmi, které jsem znala sotva týden. A nemusela jsem vymýšlet žádnou velkou oslavu doma. (Tímto se omlouvám všem svým přátelům) Win - win!

Co jsem dělala v Polsku? Absolvovala jsem tam tréninkový kurz na téma Learning by playing od Erasmu+ (na detailnější informace o tomto skvělém projektu se můžete těšit v příštím článku!) Znamenalo to pro mě tedy 10 dní strávených v Krakowě po boku lidí různých národností - od Itálie až po Estonsko. A jaké jsem měla štěstí, že zrovna na můj narozeninový den jsme měli volný den v centru města! Den jsme započali trochu nepovedenou Escape room. (Kdyby nás pan pracovník nedostal ven, byli bychom tam dodnes.) Ale na naši obranu, když vám pan pracovník řekne, že jste v té nejnovější místnosti, která je vlastně ještě trochu "unfinished"... "but it is doable" tak co si máte jako myslet???  Nicméně touto negativní zkušeností jsme se nenechali rozhodit. Zbytek dne jsme si užili v prosluněném Krakowě, vymetáním veganských podniků. Ups. Ale vegan kebab?? To je prostě must-try!

Vegaaab!

Já a můj nejoblíbenější úhel pohledu na svět.

Ale dobrodružství s číslem 22 bylo za posledních měsíců více a já bych se o ně s vámi ráda podělila.  Vždycky jsem byla spíše pecivál a knihomol, než dobrodruh a cestovatel. Právě proto mám z této změny až dětskou radost. (Přátelé, kteří cestují po Asii a Americe jistě prominou. Tak daleko jsem se ještě nedostala!) Abych se konečně dostala k věci...

22. prosince jsem konečně navštívila Benátky. Potřebovala jsem se dostat na Vánoce domů a když jsem našla levné letenky právě z Benátek, nemohla jsem odolat. No rozhodně jsem toho nelitovala. Benátky jsou krásné město. Zimou vylidněné uličky, Slunce odrážející se od vodních kanálů a kouzelné domečky mě, přiznávám se, dostaly do kolen. A nebyla bych to já, kdybych to tam neprozkoumávala ze všech perspektiv!

22. ledna jsem se ještě radostně procházela po svém již třetím domově. (Hradec Králové, Brno, Lublaň - aby bylo jasno!) Ale tento konkrétní víkend jsme si užívali výhody malé rozlohy Slovinska. Za půl hodiny jsme se dostaly do hor. Tentokrát na zasněžený Krvavec, kde jsme bojovali proti ostrému větru, když jsme se šplhali po sjezdovce na vrchol. Protože proč ne. (Mělo být hezké počasí, tak že se prý projdeme. No tak skoro..) Ale stejně jsme si to užili!

Trochu foukalo...

Bystřejším z vás neujde, že mi v mém výčtu chybí únor. To byl měsíc, kdy jsem po dlouhé době zavítala do Brna. (A usilovně psala bakalářku, kterou jsem včera zdárně odevzdala! Yes!) Ale i návrat do Brna ve mně vyvolal radost. Brno nejde nemilovat.

Čtyři měsíce, čtyři země, spousta nových přátel, hodně stojek... Narozeniny pořádně oslaveny.
A kde budu 22. dubna?? A kde budu slavit své příští narozeniny?? Jooo to je zatím ve hvězdách!
A co vy, jak nejradši oslavujete svoje narozeniny??

Užívejte si Velikonoc a hodně štěstí všem, kteří stále ještě válčí z bakalářkou!
Vaše zase o rok starší, Alenka