Erasmus+ projekty aneb do světa na zkušenou bez peněz

Čas utíká jako voda. To není nic nového. Takže mě ani nepřekvapuje, že už to jsou dva týdny od mého příjezdu z Krakova. Slíbila jsem, že vám povím, co jsem tam dělala, a ten čas právě nadešel! (Určitě už jste se všichni nemohli dočkat!)
V Polském Krakově jsem se účastnila mezinárodního školení pro pracovníky s mládeží s názvem Games Laboratory for Youthworkers. Tento projekt byl organizován v rámci projektů Erasmu+ Youthexchanges. Že jste o ničem takovém dřív neslyšeli? Já taky ne. Ale pokud rádi cestujete, poznáváte nové lidi ze všech koutů světa, pracujete na své angličtině a seberozvoji a jste chudí, tak by vás to mohlo (co mohlo, mělo!) zajímat. Jedinou podmínkou je věk od 13 do 30 let. (Přesné ohraničení pak závisí na konkrétním projektu.) Náš projekt byl zaměřen na využití her v neformálním vzdělávání. Probíhal od 18. do 27. března v polském Krakově (jak už bylo nejmíň desetkrát řečeno) pod záštitou polské organizace IWI a estonské organizace Youth Club Active. Noo.. formalitky už bychom měli, tak se pojďme posunout k tomu, jak to tam celé probíhalo.

Program byl rozložen do osmi nadupaných dní. Náš tým se skládal z 27 participantů z České republiky, Slovenska, Itálie, Řecka, Slovinska (milion srdíček, neasi), Estonska, Litvy a Španělska.
Každé ráno jsme se sešli v našem zázemí a začínali jsme den krátkými energizery (hrami na rozproudění energie, chcete-li), zdravením se všemi možnými i nemožnými způsoby a představením programu na celý den. Nechyběly ani motivační citáty, jak jinak než o hrách.
První dny byly ve znamení poznávání ostatních participantů a stmelování týmu. Hodně her na jména a team- buildingových aktivit (ve kterých jsme jako aktivní participanti pokračovali i večer po programu... v hospodě, ups).

Jeden z mnoha ranních energizerů.

Hry na jména v plném proudu.

Celý týden však nebyl jen o hraní her, jak by se nejen podle fotek mohlo zdát. Věnovali jsme se také teorii. Naučili jsme se rozdělovat hry podle různých klasifikací (kreativní, sportovní, informační, ad.). Také jsme se zaměřili na věkové skupiny a jak k nim přistupovat. V praxi jsme si vyzkoušeli aplikování her od vymyšlení po reflexi v celé své šířce. To jsme byli rozděleni do menších skupinek a hru jsme směřovali na ostatní účastníky. (Po dokončení jsme od ostatních dostali velmi podnětnou zpětnou vazbu.) Dozvěděli jsme se více o projektech Erasmu+ (proto teď dělám tak chytrou a kdybyste někam chtěli vycestovat, klidně mi napište a já vás nasměruju! #panídůležitá). Potkali jsme se také s tvůrcem deskových her, který nás provedl procesem vytváření hry od samotného počátku i se všemi strastmi, které nás na cestě mohou potkat a samozřejmě užitečnými radami, jak se s nimi poprat. A v neposlední řadě jsme se  věnovali i videohrám a hrám na mobilních telefonech a jejich využití v práci s mládeží.

V půlce týdne nás čekal volný den v centru Krakova a jak už jistě víte (protože určitě hltáte všechny moje články jedním dechem!), ten den jsem měla narozeniny! Tomu se říká štěstí! O tom, jak jsme si tenhle odpočinkový den užili si tedy můžete přečíst v předchozím článku a já se posunu dál. (Ale nutno dodat, že narozeniny jsem oslavila řádně! A sportovní aktivity následující den po pár hodinách spánku rozhodně stály za to!)

Jak se týden blížil ke konci, přátelství sílila a náš vytvořený tým pracoval jak hodinky v krásné harmonii. (Sluníčko, kytičky, duhy a jednorožci za všechny lidi, kteří se účastnili, protože byli boží!) Nadešel proto ten správný čas i na hry důvěry, nebo třeba sebepoznávání formou pohádkové terapie a sdílení svých pocitů a životních hodnot s ostatními. Asi nejsilnější dojmy jsem měla ze simulační hry Den Trifidů, která nás přenesla do jiného světa. V tomto světě, jsme všichni ztratili zrak a museli jsme spolupracovat, abychom nalezli lékaře a zvládli se vyléčit. Bohužel jsme neuspěli, ale vazby v týmu to znatelně posílilo. Atmosféra  byla simulována tak dokonale, že mi celkem trvalo se ze vzniklých pocitů vymanit. Co mi nejvíce pomohlo, byla reflexe a podpora ostatních. (Reflexe jsou prostě důležité!) 

Celé dny jsme tedy měli nalajnované a plné aktivit. To nám ale nezabránilo vymýšlet si vlastní společné aktivity i v tom málu volného času, který jsme měli. Pro příklad plankování a klikování o coffeebreacích, tancování, hraní deskovek a různých her o polední pauze, či po večeři. (Nebo prostě kdykoliv byl čas!) Noo a o společenských hrách v hospodském prostředí taktně pomlčíme. (Nikdy jsem a Macháček to vždy jistí!)

Polední pauza

Těch 8 dní uteklo jako voda a nikdy bych si nepomyslela, že se s někým za tak krátkou dobu dokážu tolik sblížit. Kromě nových přátel jsem si domů odvezla kvalitní teoretické poznatky od výborných lektorů Darji a Giorgiho z Estonska, kteří celý projekt vedli, hromadu motivace (se kterou si ani nevím rady) a plno pozitivní energie. Kromě abstraktních věcí jsem si přivezla i diplom, který jsme si navzájem tvořili a Youthpass, který je výstupem z jakéhokoliv projektu od Erasmu+.

předávání diplomu (tisíc srdíček)

Jak jste si jistě mohli všimnout, bylo pro mě celkem těžké shrnout všechny ty aktivity a dojmy do jednoho článku (a neudělat z toho román). Tak doufám, že jsem to s délkou nepřepískla a hlavně doufám, že mezi řádky uvidíte to nadšení, které ze mě stále ještě nevyprchalo. A apeluji na vás (dokud jsme ještě v EU), využijte tyhle příležitosti a vydejte se do zahraničí nasbírat nové zkušenosti i přátele! Moc času vám to nezabere (můžete jet třeba týden před odevzdáním bakalářky, jako já #smartgirl) A ta nejlepší informace na konec- doprava, ubytování i strava je za vás hrazené. Jediné co zaplatíte vy je účastnický poplatek (bývá kolem 20- 50 euro) A to se vyplatí! Neseďte doma na zadku, žijte!

V neposlední řadě bych chtěla poděkovat našemu českému týmu Zuzce a Páje a Be International za možnost jet, za moc příjemnou společnost, tancování kdekoliv, plno pozitivní energie a motivace. Díky holky! No a kam to bude příště?

Vaše přemotivovaná ale nejvíc šťastná Alenka