Motivace? Kde jsi?
Celkem dlouho jsem přemýšlela, o čem by můj další příspěvek měl být. No nebudu vám lhát, není úplně jednoduché se ze všech těch Erasmů vrátit do reality a normálně fungovat. Mé dny se mi zdají až příliš neatraktivní, či nudné pro sdílení. Jako bych měla najednou spoustu volného času, se kterým nevím, jak naložit! Jediná myšlenka, která se mě zuby nehty drží je, kam bych zase odjela! Přesto mám pocit, že typická poerasmová deprese, o které jsem slyšela od nejednoho člověka se mně naštěstí vyhnula! (Volejte třikrát sláva!)
Ale život není jen o zážitcích a cestování. I já mám spoustu povinností. (Jo a málo peněz.. #poor student)
Poslední semestr studia (u mě toho bakalářského) je zrádný. Přijímačky mi dýchají na záda a státnice už se taky kvapem blíží. Přemotivovaná z Erasmu jsem si podala celkem široké spektrum přihlášek, a tak místo pouhého studia Speciální pedagogiky ležím i v knihách chemie a fyziky pro střední školy, chodím plavat, abych uplavala 100m za nějaký rozumný čas a hysterčím u ukázkových videí gymnastické sestavy. Kdybyste mě viděli na hodinách tělocviku na střední, tak pochopíte proč. Ale co. Vymyslela jsem si to sama. (To aby ses náhodou nenudila coo?)
Tímto týdnem se nám také uzavírají známky za poslední semestr. Ten minulý jsem ošéfovala na pána. (#skromnostnadevše) Ale jako prospěchová stipendia nejsou k zahození! Bakalářku mám odevzdanou, praxe uznané.. Zkrátka povinnosti spojené se školou můžu s klidem pustit z hlavy.
Co tím vším chci říct? Že vlastně nemám žádné deadliny. Žádné další úkoly, seminárky ani známky. Hlavním strašákem, který mě čeká jsou, hádáte dobře, státnice! Všechno je to teď jen o mé vnitřní motivaci, abych se konečně dokopala a začala pořádně studovat. A dostala to, kvůli čemu ty tři roky ve škole vysedávám.. Dvě písmenka před jméno.
Ale jak se to jako dělá, když se mi místo do učení líp kouká přes sluneční brýle do Slunce? Ideálně vyvalená se slacklinou a vodnicí v Lužánkách! Taky kdo by nebyl nadšený z toho překrásného počasí. Toho se přeci musí naplno využít! Na teplo už jsem čekala jak na slitování (a je mi jasný, že v tom nejsem sama!) No a co teď s tím?? K tomu všemu mám konečně čas zkouknout všechny seriály, které jsem kvůli samému výletování zanedbala!! (Především... viděli jste už Black Mirror??? Jestli ne, tak musíte! Je to geniální!) Tomu se, dámy a pánové říká žebříček priorit.
Nevím, jak to máte vy, ale já potřebuji fakt dobrou motivaci, abych se učila z vlastního popudu. A diplom a titul pro mě asi dostatečnou motivaci nepředstavují.. Taakže! Co si nadělíme za úspěšné státnice? No jasně. Nějaký pěkný výlet do zahraničí (ať vám mám o čem psát!) No stejně to zatím dopadá tak, že se zapojuji do každého druhého dobrovolnického programu, hledám si brigádu, chodím opět pravidelně do posilovny zvedat dardy (yay!), chodím na brusle a plavat. Každé krásné odpoledne vysedávám s kamarády v Lužánkách (to je ten nejbožejší park tady u nás v Brně, kdyby někdo náhodou nevěděl!) a anooo, sleduju seriály! Taky jsem si našla zálibu v antistresových omalovánkách a psaní. No a Instagram přeci taky nemůžu zanedbávat! Takže na učení vlastně nezbývá čas. Ale tak času ještě dost ne???
A jak to máte s vnitřní motivací vy? Taky vám tak moc nejde se do toho všeho dokopat?
S přáním hezkého dne,
vaše prokrastinující Alenka
Ale život není jen o zážitcích a cestování. I já mám spoustu povinností. (Jo a málo peněz.. #poor student)
Poslední semestr studia (u mě toho bakalářského) je zrádný. Přijímačky mi dýchají na záda a státnice už se taky kvapem blíží. Přemotivovaná z Erasmu jsem si podala celkem široké spektrum přihlášek, a tak místo pouhého studia Speciální pedagogiky ležím i v knihách chemie a fyziky pro střední školy, chodím plavat, abych uplavala 100m za nějaký rozumný čas a hysterčím u ukázkových videí gymnastické sestavy. Kdybyste mě viděli na hodinách tělocviku na střední, tak pochopíte proč. Ale co. Vymyslela jsem si to sama. (To aby ses náhodou nenudila coo?)
Tímto týdnem se nám také uzavírají známky za poslední semestr. Ten minulý jsem ošéfovala na pána. (#skromnostnadevše) Ale jako prospěchová stipendia nejsou k zahození! Bakalářku mám odevzdanou, praxe uznané.. Zkrátka povinnosti spojené se školou můžu s klidem pustit z hlavy.
Co tím vším chci říct? Že vlastně nemám žádné deadliny. Žádné další úkoly, seminárky ani známky. Hlavním strašákem, který mě čeká jsou, hádáte dobře, státnice! Všechno je to teď jen o mé vnitřní motivaci, abych se konečně dokopala a začala pořádně studovat. A dostala to, kvůli čemu ty tři roky ve škole vysedávám.. Dvě písmenka před jméno.
 |
| Děťátko <3 |
 |
| Stay šprt! |
Ale jak se to jako dělá, když se mi místo do učení líp kouká přes sluneční brýle do Slunce? Ideálně vyvalená se slacklinou a vodnicí v Lužánkách! Taky kdo by nebyl nadšený z toho překrásného počasí. Toho se přeci musí naplno využít! Na teplo už jsem čekala jak na slitování (a je mi jasný, že v tom nejsem sama!) No a co teď s tím?? K tomu všemu mám konečně čas zkouknout všechny seriály, které jsem kvůli samému výletování zanedbala!! (Především... viděli jste už Black Mirror??? Jestli ne, tak musíte! Je to geniální!) Tomu se, dámy a pánové říká žebříček priorit.
Nevím, jak to máte vy, ale já potřebuji fakt dobrou motivaci, abych se učila z vlastního popudu. A diplom a titul pro mě asi dostatečnou motivaci nepředstavují.. Taakže! Co si nadělíme za úspěšné státnice? No jasně. Nějaký pěkný výlet do zahraničí (ať vám mám o čem psát!) No stejně to zatím dopadá tak, že se zapojuji do každého druhého dobrovolnického programu, hledám si brigádu, chodím opět pravidelně do posilovny zvedat dardy (yay!), chodím na brusle a plavat. Každé krásné odpoledne vysedávám s kamarády v Lužánkách (to je ten nejbožejší park tady u nás v Brně, kdyby někdo náhodou nevěděl!) a anooo, sleduju seriály! Taky jsem si našla zálibu v antistresových omalovánkách a psaní. No a Instagram přeci taky nemůžu zanedbávat! Takže na učení vlastně nezbývá čas. Ale tak času ještě dost ne???
 |
| Dobrovolničení na Noci vzdělávání s Mončou |
A jak to máte s vnitřní motivací vy? Taky vám tak moc nejde se do toho všeho dokopat?
S přáním hezkého dne,
vaše prokrastinující Alenka
Studijní průměr 1,19 s tím jak se Ti nechce do učení a stíháš toho toliiik, no nepokrytě a veřejně to dávám na jevo - ZÁVIDÍM :D ;) :D Jak mě to učení bolelo :D a dokopat se k němu( naštěstí jsem měl kamaráda, se kterým jsme konzultovali a vzájemně se zkoušeli přes skype) velká to výhoda studovat ve dvou ;) :)
OdpovědětVymazatDoufám, že vám to nadšení do hledání práce a brigády vydrželo déle než psaní na blog. :) Ale co se dá dělat. Ono blog je prostě volnočasová aktivita. Já ten svůj taky dost často zanedbávám. A to ho mám, představte si to, jako firemní prezentaci, kde bych měl prezentovat svoje copywriterské zkušenosti. Ale prostě nejde být všude a nejde stihnout všechno. :)
OdpovědětVymazatTo jsem teda netušila, že někomu bude mé psaní chybět! :D Motivaci už opravdu nemusím nikde nahánět, těch aktivit je tolik, že nedostatek času a blížící se deadliny jsou motivační až až. Taky si někdy zastesknu, že už nemám čas se věnovat blogu, ale tak to zkrátka v životě chodí. Každopádně děkuji za zprávu, je milé zjistit, že to vlastně i někdo četl. :)
Vymazat