New year, new me. 2019 highlights!

New year, new me! Takhle se to říká ne? No já zatím žádné změny nepociťuji. Až na to, že se musím učit ještě víc než na konci roku, abych zase nějak zdolala další zkouškové. Jako každý leden si říkám, že žádné shrnutí psát nebudu a jako každý leden neodolám, protože co je lepší forma prokrastinace??? A psaní z diplomky evidentně nemám dost, takže pojďme na to. Předem předkládám, že rok 2019 pro mě nebyl taková divočina, jako ty roky předešlé. (Asi stárnu nebo co.) Ale určitě jsem zažila spoustu věcí, které stojí za vzpomínku a zakonzervování. (A určitě i pár fotek, které se mi doposud nepodařilo nikam procpat!)

New year, new me! That is what everyone always say, right? Well I don´t feel any changes yet. In fact I just have to study even harder than in the end of the last year. Examination period is here, yaay! As every January I was considering if I should write this summary or not. And as every January I couldn´t resist. (Cause what is the better way of procrastination, huh?) And it seems I am not sick of writing from my diploma thesis... yet. Firstly I want to admit, that year 2019 wasn´t as wild as the previous years. (I guess I am getting old.) But surely I experienced a lot of amazing moments which are worth keeping. (And for sure some pictures I didn´t share anywhere yet) So here we go!

LEDEN

Leden započal snovým lyžákem v Nassfeldu (To jsou rakouské Alpy, kdyby tam náhodou někdo z Čechů ještě nebyl.) na který jsme jeli s UPOLem. Po letech jsem se postavila na lyže a kupodivu se mi to i líbilo! A samozřejmě boží společnost tomu týdnu nasadila korunu.

JANUARY

I started the year on an amazing skiing course in Nassfeld. (Which is in austrian Alps.) I was skiing after a while. (Well to be honest I wasn´t skiing since my first year on high school!) And suprisingly I liked it a lot. Of course the skiing course was remarkable especially because of the good company! 

Lyžařky hadr./
Skiing stars.

Snowboard gang.

Čiči gang!

No ale k mé smůle jsem se lyžím nelíbila já a vrátila jsem se s nataženým vazem v koleni. To mě na tři týdny odstavilo z jakéhokoliv pohybu a řeknu vám, zkouškové k tomu opravdu není vhodná doba. (Jestli teda něco jako vhodná doba na zranění vůbec existuje.) Přesto jsem své první dvojité zkouškové zvládla se ctí.

Unfortunately I got unlucky and my skiis didn´t like me back. That is why I got home with a knee injury. So I had to rest and have a pause from sport activities for 3 whole weeks! (I know it is not much, but during the examination period it seems infinite! I almost went crazy because of that!) Fortunately I passed all my exams on both schools with dignity. (And I stayed sane!)

BŘEZEN

Jako tradičně jsem v březnu vyrazila s Laynem do Puy na hory. Život se mění, ale Layno zůstává! A své narozeniny jsem oslavila pro změnu taky na horách. Tentokrát ale českých a bez prkna pod nohama za to opět s milým po boku.

MARCH

For march I already have a nice tradition. This was the third year in a row when I went snowboarding with my friends for a week to French Alps. (I feel already a bit sad, that I have to break this tradition this year because of school.) March is as well a month of my birthday so I celebrated my birthday suprisingly also in the mountains. This time without a snowboard. It was czech mountains for a change but what stayed the same was my lovely company. My most favourite person in the world. (Stop being so cute, Alena!) 

Svahová jóga.
Mountain yoga

Banda hic.

Wííí

Narozeninový hike s milým.
Birthday hike with my love one. 

DUBEN

V dubnu jsem utužovala vztahy se svými super spolužáky z Olomouce na Karnevalu APA. (To bylo ještě před tím, než jsem jim frnkla na magistra.) Viděla jsem Enter Shikari naživo! A pro změnu jsme slavili mužovi narozeniny kde jinde, než ...na horách! Ve Slovinsku. Byl to můj první zimní hike. Ale o tom jste si mohli přečíst v jednom ze tří článků, které jsem za ten rok zvládla vyplodit tady a že to bylo naprosto boží! (No aby ne, když jsem to plánovala já...) A ty spálený xichty za to stály, fakt!

APRIL

In April I was spending time with my classmates  from the second school. (That was before I left them for Master studies.) I saw Enter Shikari live (that is only the best band!) And we celebrated my loves birthday where else than in the mountains! In my favourite Slovenia. It was my first winter hike and it was totally worth it! You could have read it in one of my three articles which I was able to write down this year. (haha shame on me for that.) Here you can read it. It was worth even the burnt faces!

APAči

Horal a horalka

T-Rex v horách.
T-Rex in the mountains.

KVĚTEN

V květnu nesměl chybět tradiční opavský Joy run s Laynem! Úspěšně jsem dokončila další zkouškové, no a opustila jsem bakalářskou APu v Olomouci a posunula se rovnou na magistra. (Cause ain´t nobody got time fo´ that!)

MAY

May is a month of another tradition. A Joy run, which is a running competition where you run in 6-member teams and you are taking turns in pushing a person in a wheelchair. It is an event with unmistakeable atmosphere. I finished another examination period and switch my bachelor studies into Master studies on my second school. (Cause ain´t nobody got time fo´ that!)

ČERVEN

Červen byl po dvou letech opět ve znamení škol v přírodě, protože kdo by ty děcka nemiloval! Řeknu vám, není nic lepšího, než se s děckama prohánět po lese a strávit celý den venku. Opálila jsem se tak, že mi nikdo nevěřil, že jsem byla jenom u Berounky. A samozřejmě nesměl chybět ani hradecký divadelňák! Taky jsem zkusila poprvé jiné prkno než to na sníh a to wakeboard a musím říct, že i to je mooc v pořádku. 

JUNE

In June I was taking part on children summer camps as an instructor, after two years or so. Because who wouldn´t love those kids, right? I tell you, that I don´t know anything better than running in the woods and spending the whole day outside playing with children. I got sun tanned that noone believed me that I wasn´t sunbathing on the beach. 

Milovnice dětí.
Children lovers.

Přirozený vůdce.
Native leader.

Divadelňáček a koncert Aničky Beckerové <3

Wakeboard queens.

ČERVENEC a SRPEN

Na prázdniny jsem se snažila sehnat co nejvíc práce v oboru a kupodivu se mi to i podařilo. Užívala jsem si dva týdny na plaveckém soustředění s paraplavcema. (Což už jste určitě taky četli tady ) Protože jsem z toho byla hodně nadšená! Taky jsem pracovala s dětmi s mentálním postižením na příměstských táborech v Brně.

JULY AND AUGUST

For summer holidays I tried to find a job in my field of study. Suprisingly I was fortunate and I spent two weeks on a swimming camp with paraswimmers. (You probably already read about it here) It was an incredible experience for me, which is probably visible from my emotional article. I also worked with children with intellectual disabilites on summer camps in Brno. 

Plaváníčko
Swimming camp

Jógování

Příměšťáček

V Srpnu jsem dělala instruktora na táboře pro děti se zrakovým postižením. A poprvé v životě zažila den bez zraku. (To bylo hodně hustý. Psala jsem o tom tu) A taky poprvé v životě dělala rozhovor pro Českou televizi... S klapkama na očích.

In August I went to another summer camp, this time with children with visual impairment. First time in my life I spent one day without my sight. The whole day I couldn´t see a thing and it was another memory worth remembering. And also first time in my life I was doing an interview for a television. (With the eye mask on, haha)

S vedoucíma jsme si užili hodně zábavy.
We had a blast with all the other instructors.

Hvězda.
TV Star.

Jo a hodně jsem tam hrála záporáka...
And I also played a bad guy quite a lot, haha

Taky jsem v červenci začala zase chodit na Crossfit...

I also began with Crossfit after a while...

 Abych zase hned v říjnu mohla skončit. Protože ta kompetitivní atmosféra mě akorát tak stresovala.

V létě nesmělo chybět ani několik krásných svateb.

And also stopped doing that in October or so, because the competitive environment stressed me so much.

Summer wouldn´t be complete without some beautiful weddings.

Nejvíc cute couple.
The cuttest couple.

A taky by to nebylo to pravé léto bez výletů a zdolávání hor. Za řeč stojí slovenská Bojnice. Levnější než Disneyland, ale zámek tam mají prakticky totožný. (No a ne snad?!) Návštěva Amsterdamu k příležitosti narozenin mé holandské kamarádky Sanne #benefitsofErasmus. A samozřejmě v neposlední řadě i ferrata Intersport, na které jsem málem umřela strachem a hodně rychle jsem si rozmyslela kupování ferratového sedu. Bohužel jsem nebyla schopna z toho sepsat článek, ale asi by beztak nebyl moc motivační.

Time for summer trips and hiking was important as well! We visited a beautiful castle in Slovakia named Bojnice. It is cheaper than Disneyland but looks much alike doesn´t it, haha? Visiting Netherlands is becoming one of my every year traditions as well, haha. This time I went to Amsterdam to celebrate Sannes birthday. It started with an innocent joke as always and grew into an amazing spontaneous trip! #benefitsofErasmus And last but not least I hiked via ferrata Intersport in Austria, where I almost died from fear. It was the hardest hike in my life, even when I think about that my heart starts beating fast. I wanted to write an article about it, but maybe it is not even a pity, that I didn´t. It wouldn´t be motivational after all. 

Disneyland v Bojnici.

Amsterdam a plavání v kanálu. #tochceš
Amsterdam, playing shithead and swimming in the canal #thatshowilikeit

Všimli jste si, že Holandsko zvrchu vypadá tak neskutečně??!
Isn´t Netherlands just incredible from up above??!

To jen k tomu, jak panika není vidět na fotkách. A instagramové filtry pohltí leccos. #panikoramata
This picture shows, how much can one picture hide. #philosopher Instagram filters hide everything, even my panic attacks.

LISTOPAD

Listopad byl studijně a pracovně pěkně natřískaný měsíc. Praxe, předtermíny, zápočty, diplomka...Opět po několika letech jsem dostala příležitost podílet se na organizaci mezinárodního turnaje tenisu na vozíku v Praze. Z trochu jiného soudku...Začala jsem hrát badminton! A závěr měsíce jsem strávila na paraplaveckých závodech v Praze, jako dobrovolník. (Mohla bych prosím být dobrovolníkem na plný úvazek???)

NOVEMBER

In November I was busy with school and work. Teaching practise, exams, diploma thesis, part time jobs... After few years I had another possibility to be a part of an organisational team for international wheelchair tennis tournament in Prague. I also started playing badminton. (Which has no connotation whatsoever!) The end of month I spent on paraswimming cup in Prague as a volunteer. (Can I be a full time volunteer please? I just love it soo much!)

Organizační tým tenisového turnaje
Organisational team of the wheelchair tennis tournament.

Novodobé hvězdy badmintonu.
New stars of badminton.

Asi srdcovka nebo co.
Love.

Asi srdcovka no.2 Kontakťácké číči.
Love no.2 Volunteering sweethearts.

PROSINEC

No a v prosinci jsem se pro změnu zase podívala do Amsterdamu. To je tak, když na Erasmu naplánujete, že společně půjdete do kina na Frozen 2 a ono to výjde! #Erasmuslife A taky fakt, že se s erasmáckými kamarády vidíte víc, než s těmi pražskými. #sadstory Prosinec byl jinak opředen řadou krásných vánočních setkání, krásného psaní diplomky (haha) a samozřejmě času stráveného s rodinou. A jak lépe zakončit rok, než na snowboardu v Itálii?

DECEMBER

In December I went to... Amsterdam, for a change. Well that happens when you make a deal on Erasmus, that you will watch Frozen 2 in the cinema together. And it actually worked out! #Erasmuslife And the funny/sad fact that you see your Erasmus buddies more often than the ones from Prague #sadstory. December was full of pleasant Christmas meet ups, even more pleasant writing of diploma thesis (haha) and of course full of time spent with my family. And what is a better ending of the year than snowboarding in Italy? You are right I can´t thing of anything else either. 

Sice ne celý rok byl úplně šťastný a posetý jednorožci. Nevěřili byste tomu, ale občas i ti jednorožci pláčou a nedohlédnou na duhu. Ale článeček nepíšu pro to, abych si pobrečela, ale abych si připomněla ty hezké věci, highlighty uběhlého roku. Tak na to prosím myslete, kdyby vás náhodou při čtení napadalo si myslet, že můj život je bezstarostná pohádka. I já jsem jen člověk, co se občas dostane na dno a musí se z něj vyhrabat. A přesně tak je to v pořádku. Protože právě ty smutky a těžké životní situace nás zocelují a dělají nás takové, jací jsme.

O to víc si ale vážím toho, že zakončení roku se povedlo na jedničku s hvězdičkou. Protože konec dobrý, všechno dobrý! (No ne?)

Surely the whole year wasn´t perfectly happy and full of unicorns. You wouldn´t even believe it, but even unicorns sometimes cry and can´t see the rainbow. However I am not writing this summery to cry my eyes out but to remind myself the happy moments, the highlights of the year. So think about it before you would start thinking that I have perfect life without any downs. I am also just a human who sometimes falls down on the rock-bottom and has to climb up again. And that is allright. Because those hard moments makes us stronger, makes us who we are. 

That is why I appreciate such an amazing ending of this year. 

A jelikož někteří z naší party nemohli dorazit, museli jsme si je holt vytisknout.
Guys couldn´t come unfortunately, so Sanne printed them out. (Love that!)

A takhle si to fičím do dalšího roku!
And this is how I roll into the next year!

Rok 2019 byl dobrým rokem. Relativně stabilním, ale i dobrodružným. Po napsání těchto řádků zjišťuji, že jsem v horách strávila víc času, než jsem si myslela. Poznala jsem opět spoustu nových lidí a utvrdila se v pevnosti stávajících přátelství (děkuji!), za která jsem nejvíc vděčná. A přestože i slziček padlo požehnaně, jsem ráda, že do nového roku kráčím s hlavou vztyčenou. A za co jsem vděčná úplně ze všeho nejvíc je, že jsem oslavila konec roku po boku muže, se kterým jsem celý rok započala. (Máte dovoleno ukápnout slzu dojetí.)

Year 2019 was a good year. Relatively stable, but at the same time a bit adventurous. After writing this few words (you mean like a milion?) I realised how much time I spent in the mountains. (Hope this year will be even better. Fingers crossed!) I met many new amazing people and found out how strong friendships I already have. (Thank you!) And even tough the year didn´t go by without the tears, I am glad I can begin this new year with my head held high. The thing I am the most grateful for is my man who stood besides me from the first day till the last day of the last year. You wouldn´t believe it. He didn´t run away and I hope we will end also the year 2020 side by side as well as we started it. (You have full permission to say Aaawww!) 

A i přesto, že čísla za rok 2019 nebudou tak krásná jako v minulých letech, tradice se musí dodržovat.

Even tough the number summary for year 2019 won´t be as cool as it was in the previous years, some traditions are meant to be kept. 

Počet navštívených zemí: 5 

Rakousko, Slovinsko, Holandsko, Slovensko, Itálie

Celkem bída cooo?

Amount of visited countries: 5

Austria, Slovenia, Netherlands, Slovakia, Italy

Nothing breathtaking huuh?

Počet proučených minut: 10 461

Počet zasazených stromečků během učení: 319

Opět referuji o mé nejoblíbenější appce Forest.

A abyste měli nějaké srovnání, je to jen asi o 300 minut méně, než v roce předešlém. Takže je vše v pořádku. #nerd

Amount of minutes of studying: 10 461

Amount of planted trees: 319

According to the best study app Forest

It was moretheless the same as the last year, so here are thing going great! #nerd

Počet naběhaných km (podle Endomondo): 74 km

To je taky velká bída a v roce 2020 bych to ráda zase navýšila. Ale nutno podotknout, že jsem si za tento rok oblíbila i plavání, badminton a další super aktivity!

Čas strávený sportem tedy celkem činí: 120 hodin

Amount of runned kilometers (via Endomondo: 74km

Which I consider very lame. I would like to do much better in a year 2020. Even tough I was also swimming quite a lot (and I love it at the moment!), playing badminton and do many more fun sports.

Time spent with sports: 120 hours.

Novoroční předsevzetí si nedávám (To je teď prý cool, nedávat si je. A já jsem cool!) Ale nějaké cíle na rok 2020 přece jen mám:

• Začít zase víc sportovat. (Možná se Vám to nemusí zdát, ale tento rok to nebyla žádná sláva!)
• Dokončit diplomku (v termínu)
• Úspěšně odstátnicovat
• Najít si job v oboru
• Věnovat se nadále dobrovolnictví v para plavání (protože to je srdcovka...)
• Zvládnout time management tohoto roku (protože mě toho letos čeká faaakt hodně!)
• Zbytečně se nestresovat
• Investovat čas a pozornost svým blízkým

I already grew up from the new years resolutions (It is now cool I heard. To not have them. And I consider myself as a cool person!) However I have some plans and goals for the year 2020:

• To do more sport activities again (Maybe it doesn´t seem like that, but this year I was pretty lame!)
• To finish my diploma thesis (in time)
• To finish my master degree
• To find a job in my field of study
• To continue in volunteering for paraswimming team (Because I simply love it!)
• To become a time management master. (This year is gonna be tough, I tell you!)
• To be calm and not stress because of meaningless things
• To invest my time to my loved ones

To by asi jako několik důležitých bodů stačilo. I tak toho není málo a jsem na sebe upřímně zvědavá! Co se týče blogu tak si žádné cíle nedávám. Prostě budu psát, když bude o čem.

A jaké máte cíle na tento rok vy??

Přeji všem úspěšný a hlavně spokojený rok 2020,

Vaše vyzenovaná Alenka 

That is enough for my short to do list I think. Well it is still quite lot but that is how I do it. However I am not making any goals for writing on my blog. I will write in case I would feel it that way. (and in case I would have time) 

And what are your goals for this year? Tell me!

I wish all of you a succesfull and happy new year 2020

Yours calm Alenka

Můžu prosím dostat zpátky to opálení???
Can I have this suntan back, pretty please?