Farewell 2020, be nice 2021

Tak už i rok 2020 je u konce. Nešlo přehlédnout, že to byl hodně zvláštní rok plný strachu, zákazů a sociální izolace. Rozhodně to byl nezapomenutelný rok! Mnohým lidem toho dost vzal, na druhé straně pro mě byl rokem spíše osobnostně obohacujícím. Nebyl tak dobrodružným a o cestování do zahraničí jsme si mohli nechat leda tak zdát, ale co, i tak jsem zažila během roku spoustu krásného a přesně to bych si tu ráda zakonzervovala. Udělejte si čaj či kakao, zachumlejte se do deky a pojďte si se mnou zavzpomínat na krásné okamžiky a úspěchy roku 2020.

So, the year 2020 came to an end. It was for sure a weird year full of fear, restrictions and social distancing. But it was certainly unforgettable year. For many people it was a disastrous year. On the other hand for many people, me included, it was more or less calm year full of self-improvement. It wasn´t one of those adventurous, travelling kind of years but who cares in the end of the day. I experienced plenty of happy moments anyway and I would like to remember this year threw them. So make yourself a nice cup of coffee, tea or cocoa, get comfortable and come with me on the path of beautiful moments and achievements of the year 2020. 
 

LEDEN

Stejně jako předešlý rok jsem rok začala lyžákem se svou milovanou APou. Tentokrát jsme zůstali v Čechách. První týden jsme zdokonalovali naši lyžařskou a snowboardovou techniku, ale až druhý týden začala ta pravá zábava. Učili jsme lyžovat žáky se sluchovým a zrakovým postižením, žáky s mentálním postižením a sami jsme si zkoušeli jezdit v monoski. Zážitek a zkušenost k nezaplacení! Celý článek o našem lyžáku jsem psala tady.

JANUARY

As well as the last year I began the year on a skiing course from my beloved faculty. This time we stayed in Czech Republic. The firts week was about improving our own skiing and snowboarding skills but the second week things got interesting. We were teaching skiing pupils with hearing, visual and intellectual impairment and to get things even more interesting we were learning how to ride a monoski.  It was a hell of an experience for sure! In fact, you can read the whole article about our skiing course here.

Titruuuj!

První pokusy na monoski./
My first attempts riding a monoski.

Mé první trasování./
My first guiding of a visually impaired student.

ÚNOR

V únoru už se svět pomalu začínal otáčet vzhůru nohama, ale než se tak stalo, stihli jsme v Brně pohostit bandu Italek v rámci jednoho volitelného předmětu (původní program nám byl bohužel kvůli šílené situaci v Itálii v půlce přerušen, ale i tak jsme si to užili jak jsme mohli). Taky jsem v únoru stihla první a poslední koncert tohoto roku! A to konkrétně kapely Half moon run! Taky jsem poprvé v životě uplavala 2km v kuse... a hned na to nám zavřeli bazény.

FEBRUARY

In February the world has already started to turn upside down. But just before the lockdowns we managed to host a bunch of Italian girls (for one project in a voluntary subject on my uni) Eventough the program was cut short because of the insane situation in Italy we enjoyed it as much as we could. I also went to my first and also the last concert of the year. It was a concert of my favorite band Half moon run and it was totally worth it! Another achievement of this month was 2km swimming session. I have never swam this far in one session... and right after that the pools were closed #sadstory.

Italian power.

Half moon run <3 schválně kdo mě najde!

BŘEZEN

V březnu jsem si ještě užívala otevřených posiloven! Nesmělo chybět ani nějaké to výletování do přírody, protože být zavřený pořád doma je náročné na hlavu. A tak jsem si osvojovala i nové záliby jako pečení a skládání puzzle (haha). Na konci března jsem taky odevzdávala diplomku. K velké radosti jsem ji dokončila těsně před uzavřením knihoven.

MARCH

Till March I was still enjoying open gyms. I also made some trips to the nature, because staying at home started to become very hard for my psyché. I put my time to baking and jigsaw puzzles as well. In the end of March I was handing in my diploma thesis. Words cannot describe the feeling of happiness when I finished the thesis few days before the libraries were closed.

Zimní opékací výlety.

Narozeninováá/
Birthday walk.

Puzzle./
Jigsaw puzzles.

Mé krásné děťátko!/
My beautiful baby!

DUBEN

V dubnu jsme se konečně setkali všichni v jeden čas na jednom místě s naší Erasmus skupinkou... i když v online prostředí. Taky jsem začala cvičit doma (s Jojem Porubským a jeho Momentum gymem <3), abych se pak z karantény nevyvalila jak kulička (haha). Procházky a poznávání nových míst v našem okolí nesmělo chybět... A taky se stala věc, kterou bych v životě nečekala.. začala jsem jezdit na kole! Ano, až k tomu mě doba dohnala!

APRIL

In April we finally met at the same time and place with my Frozen crew from Erasmus... well in the online place but it still counts! I have also started to work out at home to prevent myself from becoming a ball with arms and legs in the end of quarantine, haha. As a form of therapy I walked a lot and were exploring new places nearby. One unexpected thing happen in the April... I have begun to cycle! And I have begun to even like it!

My frozen buddies <3

Takové to domácí cvičení.../
Home workouts, home endorphins.

Poznávání nových míst v okolí Brna./
Exploring new places.

Cyklisti hadr./
Profi cyclists.

KVĚTEN

ve zkratce...:

MAY 

in a nutshell...:

výlety/
trips

cvičení/
exercising

učení/
studying

výlety/
trips

cvičení/
exercising

učení/
studying

ČERVEN

V červnu jsem jen tak mimochodem odstátnicovala. Bohužel bez promocí a větší slávy. Za státnice jsem dostala nové kolo, takže cyklovýletů také přibývalo. 

JUNE

In June I became a master, haha! In other words I graduated from Special Education and got a master degree. Unfortunately without any proper celebration. As a graduation gift I got a new bike from my mum so there where even more cyclo-trips!

Magistři!/
Masters!

ČERVENEC

Červenec byl ve znamení rodinných oslav, protože jsme se konečně mohli vidět! A především jsem byla nejvíc vděčná, že jsem se dostala alespoň na jeden turnus paraplaveckého soustředění. A i o něm jsem poctivě napsala článek o padajících vozíčkářích. Léto jsem jinak strávila hlavně v práci, kde jsem dělala doprovody lidem se zrakovým postižením. Byla to pro mě rozhodně zajímavá zkušenost.

JULY

The main aim of July were family parties, because the covid situation got better, and we were finally able to meet. I was also really grateful for being a part of a paraswimming camp as well as last year. Even tought it was only for one week I was glad even for that! I also wrote an article about falling wheelchair user. Otherwise I spent summer mostly working as a guide for people with visual impairment which was an interesting experience for sure.

Ta nejlepší komunita <3/
This community, these people... <3

SRPEN

Highlightem srpna byla rozhodně Předexpedice. Sportovní prodloužený víkend v okolí Litovli kde jsme stanovali, jezdili na kolech i na lodích a užívali si síly okamžiku ve skvělé partě lidí. A chystali se na Expedici samotnou! A taky jsem vyrazila na paddleboardový výlet, který byl lepší než jsem čekala!

AUGUST

The highlight of this month was certainly a Pre-expedition. A weekend full of sport, camping, cycling, canoeing and obviously an amazing group of people. It was just breathtaking to enjoy every single moment in a totally different reality. And obviously we were preparing for the Expedition itself. I also went for a paddleboard trip which was better than I expected!

Camping life

ZÁŘÍ

V září jsem poprvé vyrazila na výlet s Kolofunem a určitě to nebylo naposledy! A highlightem tohoto měsíce a vlastně i celého roku se stala Expedice PřesBar. Týden mimo realitu... Spaní ve stanech, sledování hvězdného nebe, spaní pod širákem, projíždění Lednicko-valtického areálu na kolech, sjíždění Vltavy, hodiny smíchu, vyprávění a samozřejmě náš legendární výstup na Sněžku. To všechno v té nejlepší společnosti. Jestli je důvod, proč rok 2020 opravdu stál za to, byla to naše Expedice a já na ni budu ještě dlouho vzpomínat! No, a zvládli jsme alespoň jedny paraplavecké závody ve Varech. Fuu.. září bylo asi nejlepším měsícem tohoto roku!

SEPTEMBER

In September I attended my first trip with the "Kolofun" group. It is a bunch of handcyclist who need a bit of help from time to time on a bike. But mainly it is a bunch of life lovers and boredom is not a word for them. Aand the highlight of this entire year became the Expedition over the barriers and beyond (how I decided to name it in English) A week outside the reality. A week outside the crazy world. A week outside the whole coronavirus situation. Full of camping, sleeping outside, cycling, canoeying, watching stars, talking, laughing ending with the most incredible hike on Sněžka our highest mountain. All of this in a group of amazing positive people. If the year 2020 had a purpose, this was it. It was totally worth it and I´m gonna never forget it. Last but not least we managed to have at least one paraswimming competition. Fuu.. September was probably the best month of the year.

Kolofun

Expediční poježdění/
Cyclotrip on Expedition.

Zodpovědná příprava.../
Preparing for the fun.

The fun...

Ne pro každého je samozřejmé postavit se na vrcholu Sněžky!/
Standing on the highest mountain of Czech republic.

Celá grupa./
The whole gang.

Srdeční zálěžitost SK Kontakt Brno./
My beloved paraswimming team.

Pozávodní tancovačky.../
After competition party.

ŘÍJEN

V říjnu jsem nastoupila do nové práce. Běhání a výletování ale ani teď nesmělo chybět! Co jiného byste ode mě taky mohli čekat. A začala jsem cvičit s Železnou koulí, což mě nesmírně baví!

OCTOBER

In October I started a new job. I was still running and going on trips. What else would you expect from me?

Králický Sněžník

The afterrun glam.

LISTOPAD

Další měsíc plný procházek a cvičení (ano, už jste museli pochopit, že nic jiného jsem opravdu nedělala). Vlastně kromě psaní diplomky... zase. Pár pěkných výletů a mé první a zatím poslední otužování! Za Kontakt na ně! O distanční výuce se ani zmiňovat nechci, protože to bolí... Nestačí to, opravdu to nestačí a to, že se ani nemůžeme potkávat mi fakt chybí.

NOVEMBER

Another month full of trips, walks and exercising. Yep, I am still not doing anything else... Well, just that and writing my thesis (again). Of course there were some nice trips and my first (and last) cold water swimming. I´m not gonna talk about my distant studies, beacuse it would make me sad. It is not enough, it is totally not enough. I miss the uni, I miss my classmates I even miss my teachers!

Otužování mi asi nezůstane...#jsemzcukru/
Not sticking to that, haha

Jeseníky <3

PROSINEC

A konečně je tu prosinec, poslední měsíc tohoto šíleného roku, který se vlekl a přitom utekl jak lusknutím prstu. V prosinci nesmělo chybět cvičení (pokud se život nerozvolní, příští rok už neprojdu dveřmi...), vánoční běhání a procházky, pečení cukroví. Naštěstí jsem Vánoce mohla strávit po boku rodiny, což bylo v dnešní době opravdu vzácné a jsem za to velmi vděčná. A Vánoce nám taky přinesly radostné rodinné zprávy! Nebyl by to konec roku bez zimního výšlapu na svítání bez svítání. No a jak jsem prožila Silvestr? Poprvé po letech bez party přátel... Hezky doma s milým a hraním AZ kvízu. I tak to jde. Rozhodně to bylo lepší, než jsem čekala, haha.

DECEMBER

And finally, December, the last month of this crazy year which was indescribebly long but at the same time past so fast! The exercising was a big part of it of course (if they will keep us in the quarantine I swear I won´t fit in the door next year, haha). I was also baking some Christmas cookies, walking and running a bit. This year the Christmas were special just because I was allowed to spend it with my family and what is more?? To make it even better, the Christmas brought some good family news. It wouldn´t be a proper end of the year without a sunrise hike without a sunrise. Well, I believe one day we will actually see it, haha. The New Year´s Eve was different as well as the whole year. No friends, only me and my man, home playing games. Unexpectedly it wasn´t bad ending of the year at all!

Rambo, haha.

Mé první cukroví./
My first (and absolutely delicious) Christmas cookies.

Štědrodenní běh se povedl na výbornou.../
My Christmas run was amazing.

Rodina/
Family <3

Svítání jaké svět neviděl!/
Can you see the lovely sunrise? Yep, me neither.

Silvestrovské radosti (ano byla jsem oranžová!)/
New Year´s Eve fun (yep, I was orange, haha)

Rok 2020 byl smutný i veselý, ale rozhodně bych neřekla, že bychom celý rok museli restartovat. Každý rok si píšu cíle a přání na další rok a paradoxně se mi v roce 2020 všechny splnily. Vypadaly následovně:

• Začít zase víc sportovat - díky spoustě času jsem poctivě cvičila doma a běhala 💪
• Dokončit diplomku ✅
• Úspěšně odstátnicovat ✅
• Najít si job v oboru ✅ - pro mě jeden z největších úspěchů tohoto roku
• Věnovat se nadále dobrovolnictví v para plavání (protože to je srdcovka...) ✅ - Pokaždé kdy nám otevřeli bazény a kdykoliv to šlo...
• Zvládnout time management tohoto roku (protože mě toho letos čeká faaakt hodně!) ✅ - haha haha, tak tohle za mě covid hodně dobře vyřešil, protože mi většinu plánů zrušila.
• Zbytečně se nestresovat 
• Investovat čas a pozornost svým blízkým ✅ - a že si každé chvíle více vážím

To bych opravdu nečekala! Nebylo to sice nic převratného, ani moc dobrodružného, ale byl to rozhodně rok, kdy jsme měli čas zpomalit a soustředit se trochu víc na sebe, což má taky něco do sebe.

The year 2020 was sad as well as happy, but for sure I wouldn´t restart it at all. Every year I am writing down some goals and wishes for the new year and even tough it suprises me I achieved every single of them this year. The goals were:

• To do more sport activities again ✅ - thanks to all the free time I was exercising at home and was pretty active
• To finish my diploma thesis (in time)  ✅ 
• To earn my master´s degree ✅ 
• To find a job in my field of study ✅ - this was probably my greatest achievement of the year 2020
• To continue in volunteering for paraswimming team (Because I simply love it!) ✅  at least every time when the pools were opened (I miss this sooo much!)
• To become a time management master. (This year is gonna be tough, I tell you!) ✅  haha, haha the covid solved this for me and cancelled a lot of my plans!
• To be calm and not stress because of meaningless things
• To invest my time to my loved ones ✅  and I appreciated every single moment

Klasicky bych ráda ukončila svůj souhrn roku jako každý jiný, a to mými oblíbenými statistikami. Jen tedy zdovolením vynechám počet navštívených zemí... (kdo uhodne proč...)

As always I would like to end this summary of the year with my favourite statistics. Only the amount of visited countries will be missing (guess why...).

Počet proučených hodin: 344 - skoro dvojnásobek od minulého roku (není se čemu divit, když ten čas zahrnuje psaní dvou diplomek a učení se na státnice)

Počet zasazených stromečků: 552 (ne, stále mě Appka Forest neomrzela)

Amount of hours of studying: 344 - almost twice as much as the previous year (well two times writing my thesis and studying for my last exams takes time)

Amount of planted trees: 552 (Yep, I still love the Forest App, don´t judge me.)

Počet zdolaných km: 706km (Jelikož běh u mě nahradila spousta jiných aktivit, je tento údaj relevantnější než pouze naběhané km.)

Čas strávený sportem: 217h (To vskutku není špatně, haha) - skoro dvojnásobek od loňska.

The amount of passed km during the sports: 706km (I am not running like I used to and I added some more activities, so this number is more accurate than only ran km.)

Time spent with sports: 217h (almost twice as much as the previous year, I told you I had a plenty of time for that)

Plány a cíle do příštího roku se dělají hodně špatně, když je dost nejisté, jaké podmínky nám rok 2021 přinese. Ale z toho, co je v mé moci bych chtěla: 

• Alespoň 3x týdně cvičit a být všeobecně aktivní
• Dopsat druhou diplomku
• Úspěšně odstátnicovat (deja vu)
• Trávit čas po boku rodiny a přátel

A co bych si přála?

• Aby byl svět zase v normálu asi zmiňovat nemusím, že ne?
• Dostat se ještě alespoň jednou na snowboard
• Strávit alespoň 2 týdny na paraplaveckém soustředění ve Strakonicích 
• Aby nám opět otevřeli bazény a já mohla být užitečná jako instruktor a taky abych se mohla sama zlepšovat
• Abychom mohli narozeniny slavit v kruhu rodiny a přátel a celkově se moct potkat s prarodičema beze strachu
• Abychom mohli opět cestovat

It is hard for me to come up with any goals or plans for the next year, because it is uncertain how the year 2021 will look like. I will mention few things which are doable in all conditions:

• to exercise at least three times a week and to be active overall
• to finish my second diploma thesis
• to earn my second master degree (cause one is not enough, haha)
• to spend my time with my friends and family

And what would I wish for?

• I probably don´t have to mention a wish that the world would be normal again
• To go snowboarding (at least once)
• To spend at least 2 weeks on the paraswimming camp during the summer (pretty please!)
• Opened pools so I could be an instructor again and also to improve my swimming skills
• To celebrate my birthday among the whole family and friends
• To be allowed to travel again

Ať už byl váš rok 2020 jakýkoliv, přeju vám do nového roku jen to nejlepší! Přeji vám, ať se můžete setkávat s rodinou a přáteli, ať vás provází studijní i pracovní úspěchy a především ať si můžete plnit své sny.

No matter how bad or great or neutral was the year 2020 for you, I wish you all the best for the new one! I wish you to be able to see your family and friends wherever you want, I wish you a lot of study and work achievements and I wish you to be able to make your dreams come true!

Vaše Alenka/

Yours Alenka